Přírodní léčba deprese
Dva základní mechanismy, které je třeba vyladit, aby došlo ke zlepšení
filter_1
Snížit hyperaktvitu HPA
Osa HPA neboli osa hypotalamus – hypofýza – nadledviny je komunikační síť mezi částí mozku a hlavními žlázami vylučujícími hormony, která pomáhá regulovat úroveň stresu.
Osa HPA se účastní regulace nálady a má vliv na hladiny stresového hormonu kortizolu. Při depresi je pozorována hyperaktivita osy HPA a to vede ke zvýšení hladiny kortizolu.
Vysoká hladina kortizolu sama o sobě nebo v kombinaci s prozánětlivými látkami, jako faktor nádorové nekrózy a interleukiny, při depresi přispívá zánětu.
Osa HPA se účastní regulace nálady a má vliv na hladiny stresového hormonu kortizolu. Při depresi je pozorována hyperaktivita osy HPA a to vede ke zvýšení hladiny kortizolu.
Vysoká hladina kortizolu sama o sobě nebo v kombinaci s prozánětlivými látkami, jako faktor nádorové nekrózy a interleukiny, při depresi přispívá zánětu.
filter_2
Zlepšit fugování neurotransmiterů
Neurotransmitery neboli chemické látky v mozku jsou zodpovědné za komunikaci mezi mozkem a nervovými buňkami.Proto porucha syntézy, uložení nebo přenosu těchto neurotransmiterů vede ke stavům narušené nálady. Antidepresiva působí na různé aspekty neurotransmiterů.
Největší pozornost se pro léčbu deprese upíná na neurotransmiter „serotonin“, ale vědci se v rámci léčby antidepresivy soustředí i na roli „dopaminu“.
Probíhá poměrně velká debata o tom, zda je tento koncept vyčerpání neurotransmiterů zodpovědný za projevy deprese.
filter_1
Snížit hyperaktvitu HPA
Osa HPA neboli osa hypotalamus – hypofýza – nadledviny je komunikační síť mezi částí mozku a hlavními žlázami vylučujícími hormony, která pomáhá regulovat úroveň stresu.
Osa HPA se účastní regulace nálady a má vliv na hladiny stresového hormonu kortizolu. Při depresi je pozorována hyperaktivita osy HPA a to vede ke zvýšení hladiny kortizolu.
Vysoká hladina kortizolu sama o sobě nebo v kombinaci s prozánětlivými látkami, jako faktor nádorové nekrózy a interleukiny, při depresi přispívá zánětu.
Osa HPA se účastní regulace nálady a má vliv na hladiny stresového hormonu kortizolu. Při depresi je pozorována hyperaktivita osy HPA a to vede ke zvýšení hladiny kortizolu.
Vysoká hladina kortizolu sama o sobě nebo v kombinaci s prozánětlivými látkami, jako faktor nádorové nekrózy a interleukiny, při depresi přispívá zánětu.
filter_2
Zlepšit fugování neurotransmiterů
Neurotransmitery neboli chemické látky v mozku jsou zodpovědné za komunikaci mezi mozkem a nervovými buňkami.Proto porucha syntézy, uložení nebo přenosu těchto neurotransmiterů vede ke stavům narušené nálady. Antidepresiva působí na různé aspekty neurotransmiterů.
Největší pozornost se pro léčbu deprese upíná na neurotransmiter „serotonin“, ale vědci se v rámci léčby antidepresivy soustředí i na roli „dopaminu“.
Probíhá poměrně velká debata o tom, zda je tento koncept vyčerpání neurotransmiterů zodpovědný za projevy deprese.
Spouštěče deprese
filter_1
Stresující životní události
filter_2
Genetické vlivy
filter_3
Určitá onemocnění
Stresující nebo špatná událost v životě je jednou z nejčastějších příčin nebo rizikových faktorů pro těžší depresivní epizody. Většina studií zdůrazňuje skutečnost, že depresivní pacienti zmiňují vážné ohrožení nebo špatné události před nástupem onemocnění.
Charakter těchto problémů bývá různý; může jít o něco osobního, jako vztahové potíže, ale i potíže v jiných oblastech, například pracovní nebo finanční.
Muži zažívají depresivní epizody v důsledku událostí jako rozvod, odloučení a profesní problémy, zatímco ženy více ovlivňují společenské události, jako potíže vycházet s ostatními nebo závažná nemoc nebo úmrtí.
Charakter těchto problémů bývá různý; může jít o něco osobního, jako vztahové potíže, ale i potíže v jiných oblastech, například pracovní nebo finanční.
Muži zažívají depresivní epizody v důsledku událostí jako rozvod, odloučení a profesní problémy, zatímco ženy více ovlivňují společenské události, jako potíže vycházet s ostatními nebo závažná nemoc nebo úmrtí.
Vedle přístupu „Je to jenom v hlavě!“ je tu i přístup „Je to v genech!“ A na rozdíl od toho prvního, byl druhý jmenovaný přístup podroben vědeckému zkoumání. U onemocnění jako bipolární porucha a deprese byl zjištěn až 80% Vzájemné působení genů však k rozvoji deprese nestačí.
Byly pozorovány genetické poruchy u genů zodpovědných za přenos nebo syntézu neurotransmiterů při depresi a bipolární poruše.
Vliv genetických faktorů na náchylnost k depresi je přibližně okolo 30-40%.Bylo však zjištěno, že dědičnost genetických faktorů pro depresi je výraznější u žen než u mužů.
Byly pozorovány genetické poruchy u genů zodpovědných za přenos nebo syntézu neurotransmiterů při depresi a bipolární poruše.
Vliv genetických faktorů na náchylnost k depresi je přibližně okolo 30-40%.Bylo však zjištěno, že dědičnost genetických faktorů pro depresi je výraznější u žen než u mužů.
Chronická onemocnění mohou dláždit cestu depresi, obzvláště když je ve hře chronická bolest. Například někteří pacienti s artritidou nebo lupusem mají příznaky deprese.
To může být důsledek zánětu nebo stavu chronického onemocnění, které ovlivňuje běžný život, a tím způsobuje nespokojenost, podráždění a negativní pocity. Onemocnění, která ovlivňují hormony a metabolismus, jako metabolický syndrom, cukrovka, syndrom polycystických ovarií, mohou také působit příznaky deprese.Bylo také pozorováno, že užívání některých léků, např. chemoterapeutik a antivirotik, navozuje příznaky deprese.
To může být důsledek zánětu nebo stavu chronického onemocnění, které ovlivňuje běžný život, a tím způsobuje nespokojenost, podráždění a negativní pocity. Onemocnění, která ovlivňují hormony a metabolismus, jako metabolický syndrom, cukrovka, syndrom polycystických ovarií, mohou také působit příznaky deprese.Bylo také pozorováno, že užívání některých léků, např. chemoterapeutik a antivirotik, navozuje příznaky deprese.
Spouštěče deprese
filter_1
Stresující životní události
Stresující nebo špatná událost v životě je jednou z nejčastějších příčin nebo rizikových faktorů pro těžší depresivní epizody. Většina studií zdůrazňuje skutečnost, že depresivní pacienti zmiňují vážné ohrožení nebo špatné události před nástupem onemocnění.
Charakter těchto problémů bývá různý; může jít o něco osobního, jako vztahové potíže, ale i potíže v jiných oblastech, například pracovní nebo finanční.
Muži zažívají depresivní epizody v důsledku událostí jako rozvod, odloučení a profesní problémy, zatímco ženy více ovlivňují společenské události, jako potíže vycházet s ostatními nebo závažná nemoc nebo úmrtí.
Charakter těchto problémů bývá různý; může jít o něco osobního, jako vztahové potíže, ale i potíže v jiných oblastech, například pracovní nebo finanční.
Muži zažívají depresivní epizody v důsledku událostí jako rozvod, odloučení a profesní problémy, zatímco ženy více ovlivňují společenské události, jako potíže vycházet s ostatními nebo závažná nemoc nebo úmrtí.
filter_2
Genetické vlivy
Vedle přístupu „Je to jenom v hlavě!“ je tu i přístup „Je to v genech!“ A na rozdíl od toho prvního, byl druhý jmenovaný přístup podroben vědeckému zkoumání. U onemocnění jako bipolární porucha a deprese byl zjištěn až 80% Vzájemné působení genů však k rozvoji deprese nestačí.
Byly pozorovány genetické poruchy u genů zodpovědných za přenos nebo syntézu neurotransmiterů při depresi a bipolární poruše.
Vliv genetických faktorů na náchylnost k depresi je přibližně okolo 30-40%.Bylo však zjištěno, že dědičnost genetických faktorů pro depresi je výraznější u žen než u mužů.
Byly pozorovány genetické poruchy u genů zodpovědných za přenos nebo syntézu neurotransmiterů při depresi a bipolární poruše.
Vliv genetických faktorů na náchylnost k depresi je přibližně okolo 30-40%.Bylo však zjištěno, že dědičnost genetických faktorů pro depresi je výraznější u žen než u mužů.
filter_3
Určitá onemocnění
Chronická onemocnění mohou dláždit cestu depresi, obzvláště když je ve hře chronická bolest. Například někteří pacienti s artritidou nebo lupusem mají příznaky deprese.
To může být důsledek zánětu nebo stavu chronického onemocnění, které ovlivňuje běžný život, a tím způsobuje nespokojenost, podráždění a negativní pocity. Onemocnění, která ovlivňují hormony a metabolismus, jako metabolický syndrom, cukrovka, syndrom polycystických ovarií, mohou také působit příznaky deprese.Bylo také pozorováno, že užívání některých léků, např. chemoterapeutik a antivirotik, navozuje příznaky deprese.
To může být důsledek zánětu nebo stavu chronického onemocnění, které ovlivňuje běžný život, a tím způsobuje nespokojenost, podráždění a negativní pocity. Onemocnění, která ovlivňují hormony a metabolismus, jako metabolický syndrom, cukrovka, syndrom polycystických ovarií, mohou také působit příznaky deprese.Bylo také pozorováno, že užívání některých léků, např. chemoterapeutik a antivirotik, navozuje příznaky deprese.
Bratrovi vaše doporučení k mému překvapení opravdu výrazně po letech utrpení pomohlo zmírnit depresi.
Jaroslava G.
Děčín
Copyright 2021, provozovatel webu: 8 PHARMA LTD CO. London, UNITED KINGDOM, E1 1DU Company No. 11350379